Vedoucí mohou nově žádat 5 dní placené dovolené na tábor:
V případě, že vedoucí pracuje soustavně a bezplatně minimálně po dobu 1 roku s dětmi a jede s nimi na tábor, smí žádat od svého zaměstnavatele až 5 dní placené dovolené navíc. Zaměstnavateli peníze následně zaplatí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Podrobnější informace a návod k žádosti poskytuje ČRDM (Česká rada dětí a mládeže) zde. Formulář ke stažení zde.
Potvrzení vydává hlavní vedoucí klubu/oddílu DU, který má podepsanou s DU plnou moc.
Pokud by to nestačilo, napište Heleně Šmudlové. Heleně můžete posílat i potvrzení pro pojišťovny. Některé pojišťovny proplácí tábory a potřebují k tomu potvrzení o zaplacení.
Výhodou je, že náhradu mzdy kompenzuje stát. Náhrada je omezena výší průměrné mzdy ČR.
Změny v úpravě překážek v práci na straně zaměstnance
V ustanovení § 203 zákoníku práce je rozšířen výčet případů, kdy zaměstnanci náleží pracovní volno pro jiný úkon ve veřejném zájmu.
Ustanovení § 203 odst. 1. písm. h) zákoníku práce bylo doplněno tak, že toto pracovní volno náleží rovněž příslušným osobám vykonávajícím činnosti nejen pouze v táborech pro děti a mládež, ale nově i na sportovních soustředěních dětí a mládeže.
Zaměstnanci čerpajícímu volno jako vedoucí na táboře pro děti a mládež nebo na sportovních soustředěních dětí a mládeže bude nově náležet pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za jeden týden v kalendářním roce.
V ustanovení § 203a zákoníku práce jsou nově upraveny další podmínky pro čerpání výše popsaného pracovního volna. Tyto podmínky se vztahují jak na osoby působící na předmětných táborech, tak i sportovních soustředěních.
Takto je stanoveno, že příslušné pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnanci náleží pouze za podmínky, že příslušná akce bude pořádána právnickou osobou, která je ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob zapsána po dobu nejméně 5 let, u níž je práce s dětmi a mládeží její hlavní činností.
Důležité je, že zaměstnanec musí splnění daných podmínek zaměstnavateli prokázat.
Zákoník práce stanovuje, že maximální výše náhrady mzdy bude činit výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno.
Zaměstnavatel nicméně může zaměstnanci vyplácet i vyšší náhradu.
V takovém případě je však třeba upozornit na to, zaměstnavateli stát kompenzuje pouze náhradu mzdy nebo platu pouze ve výši, jak je uvedena shora. Žádost je vyřizována příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. Náhrada přitom musí být zaměstnanci nejprve vyplacena, a toto musí zaměstnavatel doložit – stát danou náhradu nekompenzuje předem. Stejně tak musí zaměstnavatel doložit splnění výše popsaných podmínek pro to, že byl povinen zaměstnanci náhradu poskytnout.