Vedoucí načerpali proti vyhoření
Na konci března proběhl víkendový pobyt „duchovní wellness” na faře v Sobotíně pro 40 vedoucích a rádců. Sedmnáct z nich bylo ve věku 15-25 let. Toužili jsme po „…po duchovním růstu vedoucích, aby se vyhnuli vyhoření.” Bůh tam byl s námi a pomáhal účastníkům pojmenovat symptomy vyhoření.
S osobními zkušenostmi s vyhořením se sdíleli sociální pracovnice, kazatel a dva vedoucích dětských klubů. „Čerpadlo splnilo má očekávání, že se něco více dozvím o vyhoření, zejména pro mě bylo velmi silné svědectví, které měl Jan Asszonyi a velmi konkrétně popsal symptomy, průběh a celkově své pocity při vyhoření.”
Toužili jsme po tom, aby Bůh byl uprostřed všech rozmanitých aktivit, diskusí, individuálních a skupinových rozhovorů, duchovních programů, modliteb, chval a při společném stolování. Na otázku „Napiš jednu věc, kterou jsi ochotný/á udělat jinak směrem k vyhoření hned po akci.” jeden účastník odpověděl „Ne silou, ani mocí, ale mým Duchem, dí Pán. Hledat, kde mě chce Bůh mít, nevstupovat do věcí bez rozmyslu.” Bůh mluvil k dalším vedoucím. Někteří formulovali svá první rozhodnutí následovně:
- snažit se o dodržování rytmu dne
- probrat nektěré věci ohledně mé služby se staršovstvem
- poprosit blízkou osobu o dlouhodobou zpětnou vazbu na můj stav ve službě
- trávit více času na modlitbách a čtením Božího slova
Další vedoucí se upevnil v tom, že k vyhoření směřovat znovu opravdu nechce. „Moje praktické závěry z Čerpadla: začít si znovu důsledně plánovat odpočinek, začít znovu jezdit na kole, stanovit si pevné časové limity (zaměstnání / hlavní služba / další činnosti), přečíst knihu Re:Set.”
Čas být v Boží blízkosti měl každý. Daniel Jokl představil účastníkům devět různých cest do Jeho blízkosti na motivy knihy „Posvátné stezky” od Gary Thomas. Všichni účastníci měli za úkol si vybrat jednu cestu k Bohu, která jim je blízká, ale nechodí po ní tak často. Kupříkladu řada vedoucích si vybrala “Samotářskou cestu”. Jedna “samotářka” svou procházku hodnotila takto: „Byl to dobrý čas, kdy jsem se mohla dosyta vybrečet, volat k Bohu, zpívat chvály zpaměti.” Jeden tým vedoucích si vybral odpočinek ve skutečných lázních Velké Losiny. Až na místě zjistili, že vstup je příliš drahý, a tak se rozhodli navštívit Polsko. Ačkoliv to nebyla plánovaná cesta ke ztišení, jeden za všechny to vnímal pozitivně. „Mohli jsme strávit čas spolu a s Bohem. Přínos to mělo do našich vztahů v týmu, že jsme si byli zase o něco blíž.” Drtivá většina účastníků prožila hodnotný čas. Po velmi dobrém obědě, jídlo bylo obecně hodně dobré, vedoucí měli prostor přinášet své záležitosti a diskutovat pod vedením zkušeného supervizora nebo kouče nebo pastora.
Čtyřicet účastníků bylo rozděleno do pěti skupinek na více jak 2 hodiny. Během rozhovorů účastníci přinášeli různá témata, která se snažili vyřešit s nadhledem “cizí” osoby. Každá skupinka byla jiná a každý účastník si uvědomil něco důležitého pro sebe. Například pro jednu vedoucí byla supervize „…překvapivě přínosná. Sama od sebe nejsem schopná věnovat tolik času hledání konkrétního a účinného řešení nějakého aspektu života, se kterým nejsem úplně spokojená.” Na druhou stranu najdou se jednotlivci, kteří nedostali to, co očekávali. A k tomu večerní program byl pro všechny překvapením.
Večerní program s Dalimilem Staňkem vystihl jeden účastník slovy „Radovat se z maličkostí, které Bůh dává do mého života a nesnažit se je přebýt negativními věcmi (tím ALE).” Ale mohlo by to být lepší. Není třeba negovat drobné hezké věci, které pro nás Bůh připravil. Jiný vedoucí ocenil Dalimilův neotřelý výklad knihy Timoteus z pohledu Timoteova vztahu s apoštolem Pavlem, protože nedávno četl tuto biblickou knihu a nerozuměl řadě témat a situacím zaznamenaných v knize.
Poslední společný program zaměřil Matúš Kušnír, kazatel z Opavy, na vztahy. Je to jedno z témat knihy Re:Set, kterou Matúš pomohl vydat. Pro každého, vedoucího nevyjímaje, jsou důležité vztahy, vztah s Bohem, s lidmi i vztah k sobě samému. Přesně k tomu vede výchovný systém Dorostové unie. Matúš dával vyzkoušené praktické rady, jak pěstovat zdravé vztahy. Některým účastníkům zarezonovala Matúšova slova o času stráveným s vlastní rodinou a manželkou. Se svou manželkou tráví každý týden několik hodin ve dvou bez mobilu. V tu dobu nechtějí být nikým rušeni, aby si mohli povídat a prostě být spolu.
Jen tak být, být s Bohem, ve společenství vedoucích a sami se sebou je něco, co vedoucí potřebují. Naživo. A právě proto je tu servisní organizace Dorostového odboru CB – Dorostová unie, která vedoucím dětských klubů a skautských oddílů zajišťuje servis, který vedoucí potřebují.